Čas je jen relativní pojem

Již nesčetněkrát jsem přemýšlela o tom, že jsem se narodila ve špatné době. Doba je sice evoluční, moderní, ale chaotická, riziková a celkově zvláštní už jen proto, že je to naše doba. Mnoho z nás se bojí budoucnosti, protože zatímco minulost je vepsaná v řádcích učebnic dějepisu, do budoucnosti nahlédnout neumíme. Nevíme, co nás čeká zítra, natož za padesát let. Zemřeme všichni kvůli globálnímu oteplování, na nějakou nemoc, která se postupně rozšíří mezi celý svět, nebo z jiného důvodu, třeba kvůli vlastním chybám, které jsme jako lidstvo udělali a nedokážeme je napravit? V dnešní době se cítím zmatená. Asi tak, jako bych sem nepatřila. Občas mám dokonce pocit, že nepatřím ani na tento svět, ale pak se nad tím zamyslím a jsem tu vlastně ráda, protože každý jsme tu z nějakého důvodu. A já jsem na ten důvod ještě nepřišla, proto mi bude ctí se postupem času dobrat ke svému smyslu života. Možná je správně, že žiju v této době, i když se mi to třeba nezamlouvá na sto procent. A při pohledu do minulosti a zamyšlení se jsem za to asi i ráda.
Přesto jsem neodolala představám, jaké by to bylo, žít v jiné době.

První republika
Doba, která mě láká snad nejvíc. Asi bych si ji fakt užívala. Lidé působili docela bezstarostně, naše země byla v rozkvětu a všechno se zdálo skvělé, samozřejmě do doby, než přišla válka. Líbí se mi také prvorepubliková móda a atmosféra doby. Kdyby nenastaly události, které poté nastaly, možná bych se v této době dost našla. Komunikace mezi lidmi byla hlavně úplně jiná než dnes. Lidské vztahy byly jiné (ale to asi v každé době...), lidé k sobě měli úctu.

Druhá světová válka
Doba, kterou bych nechtěla zažít. Musely to být hrozné časy. S tím, jak jsem citlivá, nevím, jestli bych to psychicky zvládla. Zvažovala jsem, co by na této době mohlo být kladné, ale k ničemu jsem nedošla... Možná jen k tomu, že se lidé třeba poučili. Těžko však říct. Rozum je občas dost nedostupné zboží.

Zdroj obrázku: wallpaperaccess.com

19. století
V dřívější době bych nechtěla žít nejspíš z hlediska hygieny. Možná to dnes až přeháníme, myslíme si, že vodou můžeme plýtvat, jak chceme, ale nedovedu si představit, že bych se koupala třeba jen jednou týdně nebo si přepudrovala obličej a měla to na něm celý rok. To je ale jen povrchní pohled.
Lákalo by mě žít v této době někde na venkově. Na venkově se ze všech destinací cítím nejlépe, sice tu mnoho věcí není dostupných, ale je tu klid, čerstvý vzduch a krásné prostředí.
Také by mě lákaly nadýchané zdobené šaty a propracované účesy. Přijde mi, že dřív si lidé se vším dávali víc práce, třeba když se podíváte jen na starožitný nábytek nebo i ty oděvy, najdete tam víc detailů a celkově se práce zdá o něco poctivější...

Zdroj obrázku: cms-kh.cz

Starověké Řecko
Myslím, že bych si možná dokázala najít práci jako nějaký filozof. :D Starověké Řecko bylo plné filozofů, kteří byli tak otevření poznání a inteligentnější než kdekdo v dnešní době.
Jak lidstvo nevíme o vyšších věcech nic, a proto vymýšlíme různé filozofické teorie a možnosti, "jak by to mohlo být", až jsou občas přehnané, ale aspoň u toho přemýšlíme a povznášíme se nad všechno kolem, popouštíme uzdu své fantazii. To se mi vždycky líbilo, fantazírovat a vymýšlet nové věci, nové teorie a mít třeba jiný pohled na svět.

Zdroj obrázku: space.com

Kdybych měla stroj času a mohla se do minulosti vydat jako pozorovatel, který nic neovlivní, určitě bych tak učinila. Nechtěla bych totiž nic ovlivnit, ničemu zabránit, protože by to bezesporu změnilo mnoho věcí v budoucnosti... Náhodou bych zabránila narození nějakého mého předka, pak bych se tím pádem nenarodila ani já a ještě bych nedejbože udělala nějakou trhlinu v čase. :DD Takže jen pozorovatel bez jakéhokoliv vlivu, nic víc.

V jaké době byste chtěli žít vy? Máte nějaké oblíbené období? A kam byste se vydali, mít stroj času?
Vivien

Komentáře