Jsem hrozná, co se sladkostí týče. Miluju sladké (nejspíš víc než slané, ale o tom by se dalo polemizovat, protože mezi slanými jídly je také dost rozmanitý výběr) a nejraději mám čokoládu. Jsem schopná spořádat celou čokoládu na posezení. Fakt. Vím, že to není zdravé, vím, že bych se měla krotit, ale... to je přece to sladké pokušení - nejde tomu odolat. A - nevím, jak je to možné - jsem pořád stejně hubená.
Zdroj obrázku: economictimes.com
Už jsem promyslela pár možností, které by mi mohly pomoct. Třeba se také někdo inspiruje.
- Zamknout sladkosti pod zámek s číselným kódem. A kód následně zapomenout. Jistě, existuje sice riziko, že se pokusíte dovnitř dostat jiným, třeba o něco drastičtějším způsobem, ale za pokus to přece stojí.
- Žádné sladkosti nekupovat. Jak prosté. Ušetříte si čas i peníze. Co víc chtít. Ale všichni víme, jak riskantní může být spoléhat se na tuto možnost, protože (zvlášť když máte regál se sladkostmi po cestě k rohlíkům, které kupujete každý den) je docela snadné nechat se zlákat.
- Vsugerovat si, proč bychom měli sladkosti brát jako nezdravé a zakázané. Otázkou je proč? Jednou za čas přece tak nezdravé nejsou a už vůbec bychom si je neměli zakazovat... Ale to jsem trochu odbočila - pokud v jezení sladkého fakt nechcete pokračovat, najděte si pádný důvod a ten si každý den opakujte jako mantru. Něco jako motivační citát. Některým lidem to opravdu funguje (a to obdivuju, protože mně to nefunguje a i kdyby jen jednou za čas, tu čokoládu si prostě dopřeju)...
- Dopotřebovat již naskladněné zásoby sladkostí. Nejjednodušší a nejpříjemnější způsob vypořádání se se závislostí na sladkém. Pokud sníte všechny sladkosti, které už doma máte, nezbydou vám žádné, které by vás snad v budoucnu mohly pokoušet a lákat. Navíc je to výhodné, protože třeba ani nebudete muset vařit oběd...
Nic dalšího není. Nebo mě nic dalšího nenapadá. Nebo by se taky dalo říct, že se mi nad ničím dalším nechce přemýšlet. Na stole mi teď totiž leží bonboniéra a já jsem v pokušení, proto spěchám, dokud je ještě celá...
Máte rádi sladké? Nebo radši volíte slané? Článek berte trochu s nadsázkou, rozhodně se necítím být závislá na čokoládě. ;)
Vivien
Já to ráda kombinuji. Nejdříve si dám něco sladkého (třeba čokoládu) a pak to zajím slaným (nejlépe brambůrkami). Jenže já nemám to žádané rychlé spalování, takže se v tom musím více hlídat. Snažím se tyhle věci nahrazovat, ale některé dny (jako třeba dnes) mám prostě výpadek a sežeru na co přijdu. :D Ve 4. bodě jsi mě s tím obědem pobavila. :D :D Zároveň ti dávám na vědomí, že jsem se též přesunula na novou platformu, tak snad ke mě taky někdy zavítáš. :)
OdpovědětVymazatKdyž sladké, tak koláčky.
OdpovědětVymazatJa som taktiež kedysi milovala sladké a bola som na tom skutočne závislá. Som rada, že teraz mi stačí troška vanillkového proteínu a už je to pre mňa "sladké". Už nepoužívam ani med :-) ❤
OdpovědětVymazatBlog de la Licorne * Instagram * We♥It
Sladké miluji. Slané nemusím, brambůrky nejím už x let a různé slané krekry si vždy jen zobnu, ale sladké můžu furt. Kupuji si nové čokoládové produkty, objevuji s dobré sladkosti v Německu atd... Závislost :-D
OdpovědětVymazat