Po každé bouři vyjde slunce

... a s ním i duha.
Je důležité vidět v životě ty pozitivní věci... Někdy jich není tolik, ale každá má svůj význam a může nám dokonce něco předat. Když jsem si fakt sedla a zamyslela se, co mi v životě dělá radost a dává mi smysl, chvíli to trvalo. Dneska tu radost potkat nemusím, ale můžu ji potkat třeba zítra. A to mě může motivovat těšit se na další den, na budoucnost, na nové zážitky... Ne, fakt je to těžké. A je to asi smutné, že se musím snažit, abych si uvědomila aspoň nějaká pozitiva. :D


Někde jsem četla takový tip, ať si zkusím každý večer shrnout den a napsat na papírek, co mi v něm udělalo největší radost. Ten papírek pak hodit do krabičky a na konci roku si třeba všechny papírky přečíst a vrátit se tak do každého dne.
Začala jsem na Nový rok (protože je to takový ten den, kdy jsou všichni namotivovaní, chtějí vše měnit, atd.) a asi měsíc jsem opravdu pravidelně každý večer psala na papírek datum a k němu to, co mi za den udělalo největší radost. Mohly to být maličkosti, třeba že se mi podařilo uvařit dobrý oběd, někdo se na mě usmál, ... V tom je asi i podstata celé téhle činnosti - hledat radosti v maličkostech.
Na nějakou dobu mě to ale přestalo bavit a krabička upadla v zapomnění. :D Měla jsem pak nějaké horší období, kdy jsem byla většinu doby jen smutná, nic mě nebavilo a nevěděla jsem, co se sebou. A náhodou jsem si na tu krabičku vzpomněla a začala si jen tak z nostalgie číst ty papírky, které v ní byly složené. Je to fakt jen maličkost, ale zlepšilo mi to náladu. Jsem dost sentimentální člověk a udělá mi radost snad všechno, takže jsem se zubila jak malé děcko při vzpomínce na některé fakt super dny, nebo jsem se culila při pomyšlení na to, jak mi mohla udělat radost zrovna taková blbost. Ale svůj účel to asi splnilo, takže v papírcích vesele pokračuju, a těším se, až si je přečtu na konci roku nebo zase v nějakém horším období. :)
Možná by se to dalo brát jako nějaká forma deníku, i když do deníku píšu fakt všechno, co zrovna napsat chci, ať je to dobré nebo špatné, a většinou se k tomu už nevracím, zvlášť pokud jsem tam vepsala třeba nějakou smutnou vzpomínku, která by mě jen rozbrečela.
Ale tohle je takové nevinné, buď vám to vykouzlí úsměv na rtech, nebo budete maximálně pobaveně kroutit hlavou, co vám udělalo radost. :D A zamyslet se každý večer nad uběhlým dnem a za každou cenu na něm najít něco pozitivního může určitě prospět hlavně psychice. :)

Jak se vám líbí takový nápad? Píšete si třeba něco podobného? A jak se snažíte udržet si pozitivní myšlení třeba v těžkých chvílích?
Vivien


Komentáře